|
|
Design elektrohandbiku
Korejz, Jiří ; Tvarůžek, Martin (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem designu handbiku s elektrickým pohonem. Výsledný návrh je vytvořen s ohledem na poznatky designérské a technické analýzy a nedostatky současných produktů. Cílem práce je vytvoření elektrohandbiku, který bude respektovat uživatele a jeho potřeby z hlediska ergonomického a estetického.
|
|
|
Nástroj pro kontrolu dodržování UX principů
Kříž, Vítězslav ; Peringer, Petr (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit nástroj pro automatizované kontrolování správných vlastností uživatelského rozhraní. Součástí práce je seznam pravidel z prostředí GNOME, KDE a OSX, která jsou vhodná k automatické kontrole. Nástroj na pozadí ověřuje prvky uživatelského rozhraní, zatímco uživatel ovládá testovanou aplikaci. Pravidla jsou ohodnocena podle závažnosti a výstupem programu je mimo jiné i výsledné skóre. V závěru práce jsou otestovány běžně dostupné programy. Výsledná aplikace je vhodná pro ověřování grafického uživatelského rozhraní při vývoji.
|
|
|
Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory
Mezenský, Štěpán ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se věnuje neformální péči a zátěži, která při ní vzniká. Cílem je prozkoumat současnou podobu neformální péče a reflektovat ji s dosavadním poznáním. Ve své první části je práce zaměřena na popis demografického vývoje seniorů, popis neformální péče a problémy s ní spojené, solidaritu, pečovatelskou zátěž, a možnosti pomoci a podpory pro neformální pečující. Dále si práce vytyčuje za cíl popsat, co jsou asistivní technologie, jak je neformální pečující využívají a jak jim ulehčují od pečovatelské zátěže. Okrajově se práce dotýká i vlivu pandemie COVID-19 na pečovatelskou zátěž. Prostřednictvím kvantitativního měření za pomoci vlastní modifikace dotazníku ZBI-4 popisuji pečovatelskou zátěž s přihlédnutím k základním sociodemografickým údajům. Výsledky neukazují na žádné statisticky významné rozdíly ani napříč pohlavími, ani napříč generacemi, mimo signifikantně nižší vnímanou pečovatelskou zátěž u generace X. Na kvantitativní část výzkumu navazuji kvalitativní částí, provedenou na základě polostrukturovaných rozhovorů. V kvalitativní části popisuji důvody pro rozhodnutí pro neformální péči, její podobu a důsledky, potenciální generační rozdíly, jaké jsou hlavní zdroje informací neformálních pečujících, asistivní technologie, jejich vliv a používání a specifikace neformální péče v době pandemie...
|
|
| |
|
|
Ovládání polohovacího lůžka pomocí očních pohybů
Kopeček, Martin ; Kremláček, Jan (vedoucí práce) ; Čapek, Lukáš (oponent) ; Komzák, Martin (oponent)
Vznik této práce vycházel z potřeby ovládání elektrického polohovacího lůžka pacienty s žádnou nebo výrazně sníženou motorikou horních končetin. Stěžejním bodem a cílem disertační studie bylo vyvinutí bezkontaktní alternativy k ručnímu ovladači a ověření, že technika sledování očních pohybů (eye-tracking) je použitelná a nabízí pacientům novou úroveň zvýšení soběstačnosti. Práce je rozdělena do třech navazujících částí s experimenty provedenými na detašovaných pracovištích a v laboratoři. Po úvodní části věnující se etapám vývoje a současným progresivním trendům v sledování očních pohybů je popsána experimentální studie proveditelnosti ovládání lůžka s úlohou střídavé změny polohy hlavy a nohou s využitím ovládacích grafických elementů na displeji. Tato fáze byla realizována prostřednictvím virtuálního lůžka. Ve skupině 17 pacientů s diagnózami pentaplegie, tetraplegie, vysoké paraplegie, myopatie a spinální svalové atrofie byl celkový čas řešení úlohy 67,1 s (medián) s velkou interindividuální variabilitu s mezikvartilovým rozpětím od 56,7 s do 92,9 s. Efektivita řešení (100 % odpovídalo optimálnímu výkonu) byla 45,5 (34,9; 62,0) %. V rámci jednotlivých skupin dosahovali pacienti různých výsledků obou sledovaných parametrů. Při hodnocení vlastností systému dotazníkovým šetřením převažovaly pozitivní...
|
|
|
Aktuální trendy podpory zaměstnávání osob se zrakovým postižením
KUBEŠOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje osobám se zrakovým postižením a aktuálním trendům podpory během jejich zaměstnávání. Práce si klade za cíl provést analýzu potřeb osob se zrakovým postižením v souvislosti s problematikou jejich pracovního uplatnění, neboť uplatnění a přístup na trh práce náleží k základním lidským a občanským právům. Osoby se zrakovým postižením jsou limitovány v přístupu k informacím a samostatné mobilitě. Oblast pracovní rehabilitace, reedukace, vývoj informačních a komunikačních technologií, právě tyto oblasti cílí minimalizaci a eliminaci limitů. Teoretická část na svém začátku objasňuje osobu se zrakovým postižením, stupně a typy zrakového postižení. Rozebírá specifika vrozeného a získaného zrakového postižení, možnosti kompenzace a v neposlední řadě zdravotně sociální dopady. Další blok byl věnován způsobům edukace a profesní přípravě osob se zrakovým postižením. V těchto podkapitolách jsou stručně vysvětleny jednotlivé typy vzdělávání od předškolního, základního, středoškolského až po vysokoškolské vzdělání a následnou profesní přípravu. Poslední oddíl teoretické části popisuje práci jako takovou, a jaký význam má pro jedince se zrakovým postižením. Jednotlivé podkapitoly tohoto oddílu se věnují psychologickým aspektům práce, legislativnímu vymezení, problematice lidských práv a samozřejmě aktuálním trendům v zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Praktická část je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Získaná data z dotazníkového šetření jsou zpracována na úrovni prvního a druhého stupně třídění. Z výsledků vyplývá, že osoby se zrakovým postižením se nejčastěji setkávají s určitým postojem zaměstnavatelů a zaměstnanců vycházející z předsudků vůči osobám s postižením, se strachem ze stran zaměstnavatelů z vyšších výdajů při jejich zaměstnávání. Naopak nejvýraznější podporu vnímají od rodiny, možnosti využití moderních technologií, respektive asistivních technologií a v projektech podporující zaměstnatelnost nevidomých.
|
|
|
Word prediction using language models
Koutný, Michal ; Popel, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Michal (oponent)
Práce využívá ngramových jazykových modelů k usnadnění zadávání textů pomocí QWERTY klávesnice předvídáním psaných slov. Nejprve jsou představena existující obdobná řešení a položen teoretický základ práce. Následující analýza dělí problém do čtyř částí: trénování modelů, využití modelů k predikci, GUI komponenta a nástroje pro hodnocení. Byly použity jazyky Python a C++. Použité textové korpusy jsou z české a anglické Wikipedie (19 a 84 miliónů slov), k testům přizůsobení je též použit malý český korpus vzdělávacích textů. Pomocí definovaných metrik jsou ohodnocena různá nastavení. Nejlepší výsledek pro testovací data byl 0.44, resp. 0.55 úhozů na znak pro angličtinu, resp. češtinu.
|
|
|
Využití termoplastických dlah při limitované aktivitě funkčních schopností horních končetin pro výkon v ADL
Rejmanová, Alžběta ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Alžběta Rejmanová Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití termoplastických dlah při limitované aktivitě funkčních schopností horních končetin pro výkon v ADL Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce si klade za cíl navržení a praktické vyzkoušení tzv. "drobných dlah" pacienty, kteří mají v důsledku nějakého poškození či poruchy omezenou funkci horních končetin. Navržené "drobné dlahy" mají za úkol usnadnit vykonávání některých položek personálních aktivit všedních denních činností (dále jen pADL - z anglického originálu personal Activity of Daily Living). "Drobné dlahy" jsou vyrobeny z termoplastického materiálu, který má pro tyto účely výhodné vlastnosti co se týče tvárnosti, variability a možnosti úprav. Tato bakalářská práce předkládá návrhy "drobných dlah" pro osobní hygienu, konkrétně na zubní kartáček a sebesycení, kdy byly jako předměty vybrány sklenice, příborový nůž, vidlička a lžíce. Poslední "drobná dlaha" je určena pro grafomotoriku s konkrétním zaměřením pro psací potřeby. Práce je koncipovaná do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je sestavena na základě analýzy odborné literatury a zabývá se obecně funkcí horní končetiny a příčinami limitované funkce, dlahováním a možnostmi asistivní technologie....
|
|
|
Ergoterapie u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou
Stříhavková, Jana ; Sýkorová, Jitka (vedoucí práce) ; Rejtarová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Jana Stříhavková Vedoucí práce: Mgr. Bc. Jitka Sýkorová Název bakalářské práce: Ergoterapie u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou Abstrakt bakalářské práce: Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní, neurodegenerativní, nevyléčitelné onemocnění, při kterém dochází k postupnému oslabování svalů až k jejich atrofii. Stav pacienta se postupně zhoršuje a dochází ke snížení jeho soběstačnosti až úplné závislosti na druhé osobě. V terminální části onemocnění dochází nejčastěji k insuficienci dýchacího svalstva a pacient umírá. Pro osoby trpící ALS je velmi důležitá komplexní rehabilitační péče. Tato bakalářská práce poukazuje na důležitost role ergoterapeuta při péči o pacienty s ALS. Popisuje možnosti ergoterapeutických intervencí a také jejich rozdílnost vzhledem k tomu, v jakém stádiu onemocnění se pacient nachází. Práce je také zaměřena na možnosti využití vhodných kompenzačních pomůcek a strategií v oblastech všedních denních činností, práce a volného času. Při vyšetření byla využita hodnotící stupnice ALSFRS-R, která hodnotí funkční stav pacientů s ALS. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ergoterapie, rehabilitace, všední denní činnosti, kompenzační pomůcky
|
|
|
Analýza navigačního systému RightHear v budově Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
Bertlová, Barbora ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Cílem této diplomové práce je kvalitativní analýza navigačního systému RightHear v budově Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (Magdalény Rettigové 4, Praha) jako prostředku pro podporu prostorové orientace a samostatného pohybu osob s postižením zraku. V úvodní části práce nabízí spektrum nových pomůcek a systémů k podpoře samostatného pohybu zrakově postižených. Dále je pozornost směřována k navigačnímu systému RightHear. Výzkumnou část práce tvoří analýza současného nastavení systému RightHear a návrh nového nastavení systému v budově Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Jako výzkumné metody byly použity zúčastněné pozorování a nestrukturovaný hloubkový rozhovor s dvěma konzultanty práce. Výstupem práce je návrh nového řešení navigačního systému RightHear v budově fakulty a návrh obecných pravidel tvorby popisů pro indoor navigaci systému RightHear. To vše na základě poznatků o prostorové orientaci a samostatném pohybu osob zrakově postižených, indoor navigačních systémech a připomínek konzultantů práce. Součástí práce jsou konkrétní závěry, doporučení pro praxi i další výzkum.
|
host ::
RSS.